Datum: 24.12.2008
Vložil: trops
Titulek: Dědické právo
Dobrý den. Rád bych vás požádal o radu. Manželka se stala jedním z dědiců ze závěti. Proběhlo první sezení u notáře, kde byla přečtena závět a manželka podepsala doklad, že se nezříká dědictví. Od té doby uplynulo několik měsíců, možná rok. Řešili se pořád nějaké papíry a listiny atd. Dědictví není zrovna na malou částku. Když jsme teď naposledy mluvili s notářem řek,že by rád věc uzavřel ale, že s ním ostatní dědici přestali komunikovat. Čísla jsou nedostupná i na jejich právního zástupce (po můžeme potvrdit). Co teď bude následovat? Je možné vyřešit dědictví manželky, předat jí její část aniž by se účastnili ostatní dědici? Může být jejich nekomunikativnost nějakým záměrem? Jak se máme bránit nebo dožadovat rozhodnutí?
Děkuji velmi....
Odpovědět
Datum: 23.12.2008
Vložil: Barunka
Titulek: Majetkové vztahy manželů
Dobrý den, ráda bych znala váš názor na níže popsanou situaci. Od rodičů jsem darem dostala nemovitost, ve které bydlím společně s přítelem. Vzala jsem si úvěr a začali jsme domek opravovat. Většinu oprav dokáže přítel svépomocí. Jakmile dočerpám úvěr, bude opravy financovat i přítel z jeho úvěru. Příští rok bychom se chtěli vzít a přítel by chtěl, abych na něho polovinu domu přepsala. Prý z důvodu, kdyby se mi něco stalo nebo kdybychom se rozvedli... Mně se do toho samozřejmě moc nechce a to ze stejného důvodu. Kdybychom se rozváděli, nechci odejít z domu, který patřil mé rodině a je mi jasné, že na vyplacení nebudu mít finance. Ale na druhou stranu také chápu přítele, který opravám věnuje nemalé množství času a energie a do budoucna i financí.
Odpovědět
Datum: 23.12.2008
Vložil: Zeman Jiří
Titulek: Promlčení advokát
Žalobce: Jiří Siber, nar. 11.4.1951
Žalovaný: JUDr. Pavel Lasák, nar. 28.3.1961, advokát
Dodatečné (upravené) osobní vyjádření žalobce k odvolání a k vyjádření žalovaného k odvolání žalobce z 10.11.2008 (Krajský soud si tohoto vyjádření ani nevšiml)
1. Úvodem
Žalobce podal žalobu u Okresního soudu (dále jen OS) dne 14.1.2004 na předmětného advokáta, kde žaluje advokáta z porušení právní povinnosti, tedy pochybení advokáta s následkem nemožnosti podat odvolání, z čehož plyne důsledek – škoda a její náhrada. Okresní soud rozhodl, že pochybení advokáta nenastalo. Žalobce se odvolal ke Krajskému soudu (dále jen KS) a KS vrátil vše zpět OS s tím, že žalovaný škodu způsobil. Na dalším jednání u OS žalobce uplatnil promlčení případu.
Jedná se v tomto sporu momentálně o „promlčení“. Dle skutečnosti rozsudek OS věci 10 C 225/94 (původní kauza vzhledem na doplatky za nemoc z povolání, řešení přiznání částečného a plného invalidního důchodu apod.) nabyl právní moci dne 16.12.2000. Žalovaný sám připouští pochybení. Každé pochybení má následek a důsledek. Následkem bylo zastavení soudního projednávání (nemožnost odvolání) a důsledkem - vzniklá škoda. Od roku 2001, a to skoro každé dva měsíce žalobce se dotazoval žalovaného, zda podal odvolání, které požadoval. Bylo vždy řečeno s plnou vážností, že ještě rozsudek není vypracován i když rozsudek ze souběžného jednání (10 C 226/94) byl vypracován a dodán již 11.1.2001.
V květnu 2003 žalovaný oznámil konec spolupráce z žalobcem. Byl to signál, že není něco v přádku a z toho důvodu žalobce dne 5.6.2003 požádal OS o nahlédnutí do spisu. Zde žalobce zjistil, že rozsudek nabyl právní moci 16.12.2000. Žalovaný na to sdělil, že neví jak se to mohlo stát a že za to nemůže. Dokonce to sváděl na doručovatele.
2. K promlčecí době a úmyslu
Žalovaný si mohl kdykoliv zjistit na OS, v jakém stavu je rozhodnutí OS, a to na základě neustálé (skoro každé 2 měsíce) urgence žalobce, která probíhala od roku 2001 až po nahlédnutí žalobce do spisu dne 5.6.2003 (žaloba byla podána až 14.1.2004 a to z důvodu, že od Advokátní komory až do dané doby nebyl přidělen právní zástupce), kde žalobce zjistil jak se věci mají. Indikuji se z toho, že žalovaný si byl vědom stavu a prodlužoval úmyslně dobu tak, aby tato překlenula dobu promlčecí dle § 106, odst 2, Občanský zákoník – neúmyslné zavinění, tedy na dobu 3 roky.
Žalovaný pokud již zjistil, že pochybil, mohl dle § 204, odst. 3, Občanského soudního řádu požádat soud prvního stupně o prominutí zmeškané lhůty k odvolání. OS by pak rozhodl. Žalovaný toho nevyužil, i když věděl, že již rozsudek nabyl právní moci.
Dotaz č.1: Jak se využívá u soudu žádost o prominutí zmeškané lhůta k odvolání? V jaké době po nabytí rozsudku to může advokát využít? Mohl tohoto § OZ žalovaný využít?
Žalobce má za to, že žalovaný je fundovaný advokát s bohatou praxí a elementární postupy ovládá. Advokát však musí chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny (viz. hlavně § 16, Zákon o advokacii, Odpovědnost advokáta, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26.2.2003, č.j. 25 Cdo 1862/2001). Advokát se může odpovědnosti zprostit jen v případě, že nemohl zabránit ani vynaložením veškerého úsilí, které na něm lze požadovat. Ze skutečnosti plyne, že žádné úsilí po dobu skoro 3 let nebylo ze strany žalovaného vynaloženo a byl jen z jeho strany vyvozen údiv - „jak se to jen mohlo stát“. Indicie je zřejmá – celou kauzu uhrát do ztracena, případně posunout čas za dobu promlčecí. Zde se vše jeví jako úmyslné chování žalovaného v dané věci.
Žalovaný nepřetržitě lhal od roku 2001. Pokud ve svém vyjádření k dané věci a to z 10.11.2008 pokládá za absurdní tvrzení, že vlastně se jedná o promlčecí dobu 10ti letou, dle § 106, odst. 2, Občanského zákoníku a definuje nám co je to úmysl, pokládám za nutné i definovat, co je to lež. Každá lež = oznámená nepravda s daným úmyslem. A to dělal žalovaný soustavně po dobu 3 let! Úmyslně lhal. Další indicie k tomu, že zde úmysl byl.
Bylo by vhodné zjistit, kdy žalovaný do spisu nahlédl, či si zjišťoval stav kauzy. Pokud takové datum se získá, pak je možno hovořit o úmyslu tajit skutečnost. Ovšem je zřejmé i laikovi, že rozsudek nabývá platnost po době kratší než 3 roky.
Dotaz č.2: Jakým způsobem by se měl dokazovat úmysl? Není tvrzení žalobce postačující? Je potřebné zjišťovat chování žalovaného, tedy aspoň kdy se kauzou u OS zajímal?
3. Promlčecí doba – právo na náhradu škody
Ze žaloby ze dne 14.1.2004 plyne, že žalobce žaluje advokáta z porušení právní povinnosti, tedy pochybení advokáta s následkem nemožnosti podat odvolání, z čehož plyne důsledek – škoda a její náhrada. Prvotní žaloba je ale na porušení právních povinností. V důsledku je tedy právo na náhradu škody. Příčinná souvislost zde je zřejmá, vznikla škoda následkem výkonu advokacie.
Dle § 106, odst. 1, Občanský zákoník – se definuje promlčení právo na náhradu škody za dva roka a to ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom kdo škodu zavinil. Žalobce se dozvěděl o škodě (potencionálně vznikla již nabytím právní moci, ale to žalobce nevěděl, a žalovaný to tajil, lhal a to úmyslně) až po nahlédnutí do spisů a to 5.6.2003. I z tohoto pohledu se domnívám, že není kauza promlčena.
Dotaz č.3: Nemůže se chápat i počátek počítání promlčecí od doby kdy žalobce zjistil pravdu o pochybení žalovaného, tedy od 5.6.2003?
4. Další příklady pochybení žalovaného
Tato předmětná kauza není jediná, ve které žalovaný (i advokátní kancelář Lasák – Císař) pochybil vzhledem na moji osobu. Jde tu o jeho zastupování (v roce 2003) ve věci částečného invalidního důchodu a následného odvolání o plný invalidní důchod. Žalovaný tvrdil, že rozsudek nepřišel a proto nemohl podat odvolání. Po 3 měsících mi sdělil, že již nejde nic dělat, protože rozsudek nabyl právní moci. V kauze (v roce 2001) o doplacení nemocenských dávek do průměrné mzdy (ztráta na výdělku po dobu nemocenské) mi sdělil, že se jemu rozsudek ztratil a tedy nemohl odvolání podat.
5. Další, životní důsledky práce advokacie a justice – vyjádření žalobce
Důsledkem chybných postupů advokátů a i soudů si myslím, že jsem vlastně přišel o 28 let normálního života (postupy při řešení nemoci z povolání, řešení invalidity apod.). Vzhledem hlavně z finanční stránky se mi rozpadla v roce 1998 po 18 letech rodina a následných 10 let žiji skoro jako bezdomovec s minimálními příjmy a to i z důvodu nepřiznání odškodnění z titulu nemoci z povolání. Nechci si stěžovat, ale z pohledu laika mi není zcela jasné, jak může vyhrávat spory ten, který pochybil a platbu advokátovi viníka je zavázený poškozený.
6. Jednání u KS
Tato kauza se již táhne od roku 2004. A ještě ta původní od roku 1994. Z jednání dnešní právní zástupkyně žalujícího a soudců jak v Opavě tak i v Ostravě lze vycítit, že chtějí mít tuto kauzu, hlavně spojenou s advokátem, rychle všichni za sebou a to s rozhodnutím ve prospěch advokáta. KS rozhodl o tom, že je žaloba promlčena. KS ani nezjišťoval den, kdy si žalovaný ověřoval ono promlčení a zda vůbec!
Dotaz č.4: Jak je možno pokračovat? Jak provést odvolání proti rozhodnutím KS, jaké jsou ještě opravné prostředky? Jaké jsou lhůty? Co to zasluhuje, jakého advokáta, placeného si nemůže invalidní důchodce dovolit.
Dotaz č.5: Je nějaká naděje na úspěšnost u odvolacích soudu?
Odpovědět
Datum: 22.12.2008
Vložil: J.K.
Titulek: Prosba o pomoc s vyřešením příkladu
V kupní smlouvě uzavřené mezi tuzemskou a švédskou firmou na dodávku technického zařízení si strany dohodly, že v případě pozdního předání technické dokumentace a v případě pozdního splnění dodávky, prodávající zaplatí kupujícímu smluvní pokutu ve výši 15 % z ceny za každý započatý týden prodlení. Termín dodávky byl stanoven na 15.10.1995.
Jako rozhodné právo si strany ve smlouvě sjednaly právo České republiky.
Blízký obchodní partner prodávajícího se dohodl s kupujícím, že smluvní pokutu zaplatí za něj, pokud ke vzniku nároku na její zaplacení dojde.
Protože prodávající splnil dodávku až 20.11.1995, kupující vyúčtoval smluvní pokutu ve výši 60 % z ceny dodávky a požadoval na něm její zaplacení. Na uplatněný nárok prodávající nereagoval. Proto se kupující obrátil na obchodního partnera prodávajícího a požadoval zaplacení na něm. Ten ve své odpovědi sdělil, že nezpochybňuje nárok na smluvní pokutu, její výši však označil za nepřiměřeně vysokou.
Zodpovězte tyto otázky:
1.Vůči komu je kupující oprávněn nárok na zaplacení smluvní pokuty uplatnit a v jaké výši?
2.Čím se liší převzetí dluhu, přistoupení k dluhu a ručení?
Odpovědět
Datum: 22.12.2008
Vložil: J.Hájovský
Titulek: povinnost soudu
Dobrý den. Dvě otázky! Za jak dlouhou dobu je soud povinen, od vyneseni rozsudku, poslat rozsudek poštou. Pokud má nějaký limit je tady toto možné napadnout? Děkuji a hezký den.
Odpovědět
